Jméno: Nicholas Browley

Věk: 24

FC: Freddy Carter

Rasa: Metahumans

Povolání: Novinář a zloděj

Schopnost: Chronokineze. Dokáže buď vracet, nebo přidat čas o pár minut. Nejvíce se dokáže dostat do patnácti minut. Při delším skoku se to začíná projevovat i na něm samotném. K tomuhle používá své zlaté hodinky. Negativem této schopnosti je, že nedokáže fungovat díky těm hodinkám. Jediné co bez nich dokáže je zmrazit čas na pár sekund.

Charakteristika: Nicholas Browley. Nicholas je na pohled jenom obyčejný kluk. Hnědé vlasy, které většinou má upravené, ale i u něj se někdy stane, že nemá náladu a pak má na hlavě takové velké ptačí hnízdo. Zelené oči, které v sobě mají více bolesti než radosti. Jeho oči jsou to první, které značí, že to s ním není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Uši mu malinko odstávají, ale on to nijak neřeší. Má jasně řezané rysy a propadlé lícní kosti. Úzké rty, které dokáže zkřivit do ledajakého úšklebku. Když se mračí tak se mu mezi očima objeví malé vrásky. Co se týče jeho obličeje na některých místech. Výška u něj činí až 185 centimetrů a na tyhle poměry je celkem hubený. Jeho tělo je vypracované, ale ne tak, aby se rovnal jiným. Spíše jenom náznak něčeho tam je. Co se týče jeho stylu oblékání je spíše na ty košile, bílé trička a kalhoty, ale i on si rád obleče nějaké to sako na příležitosti.Jeho povaha je jednoduše schizofrenní nebo spíše rozdvojená. Na jednu stranu se chová jako neskutečný andílek a ve chvíli by dokázal zavraždit celou policejní stanici. Při jeho dobré náladě, dokáže být kýmkoliv. Milý, přátelský člověk se smyslem pro humor. Užívá si večírky, přátelé a prostě takové ty hlouposti, co kluci ve dvaceti pěti letech dělají. Rád si povídá a směje se. Někdy i on sám je ten vtipálek. Jenže při chladné masce, která je spíše u něj častější už tak milý není. Je to jakoby mu jeho mysl přebral někdo jiný. Je chladný, odtažitý, křičí a na všechny schvaluje vinu. V této jeho podobě přichází do ulic, kde díky jeho schopnosti krade, zraňuje. Avšak nikdo netuší, že je to on, protože nosí masku králíka z Alenky v říši divů. Proto je často v novinách popsán jako sněžný králík. V jeho mysli, je však všechno neskutečně rozházené. Někdy když je sám slyší hlas, který ho nutí skončit s tímhle životem a skočit z mostu. Proto ho často můžete vidět v těch místech, kde se prodávají drogy, alkohol se pije v obří míře a tráva jde cítit na míle daleko. Na akcích je ten komu nevadí skončit v posteli s kýmkoliv, pokud buď za to dostane zaplacenou, nebo jeho touhy budou uspokojeny. Proto se naučil udržet si na veřejnosti tu neutrální masku, bojí se toho, že pokud nechá jednu z nich vyhrát, ta druhá se vzepře a on bude trpět. Ani si k sobě nikoho nepouští. On sám by nezvládl ten fakt, že by tomu dotyčnému ublížil. Takže když někteří lidé říkají, že jsou jeho přátelé tak lžou, on nikoho takového nemá. I když je samotář vyskytuje se v davech nebo na místech, kde nějací lidé jsou, protože v tu chvíli neslyší ten hlas ve své hlavě.Jeho koníčky jsou až moc pestré i jednoduché. V první řadě jsou to krádeže, které se nebojí uskutečnit i za bílého dne. Ze začátku to byli jen malé obchůdku, ale dneska se dokáže zaměřit i na banky a bohaté lidi. Při téhle své profesi většinou jeho tělo přebírá právě ta špatná část. Nebojí se ani přitom ublížit lidem, pokud mu překáží. K jeho dalším zábavám teda patří alkohol, drogy a někdo s kým se může vyspat. Kdybychom se vrátili k té jeho dobré stránce, tak pracuje v novinách a je uznávaným redaktorem. 

Minulost: Nicholas ve svém životě neměl nic jednoduché. Jeho matka byla závislá na drogách a otec od nich odešel, když mu byli dva roky. Takže malý Nicholas rostl ve špíně, bídě a u závisláků. Nebylo ani divu, že mu lidé dávali malé šance na přežití. Dítě nikdy nebylo předurčeno v tomhle přežít. Matka se o něj nestarala a tak to dělali lidé kolem něj. Jenže co se stane, když dítě roste v tomhle? Nic dobrého. Už tady měla jeho mysl našlápnuta na špatnou stranu. Jenže byl ještě dítě a nerozuměl tomu, aby se zlepšil. Při prvním výbuchu urychlovače částic byla zasažena jenom jeho matka. Jediný rozdíl byl, že ona zemřela.  Tak se z něho stal sirotek.  Lidé si ho přehazovali a on nikde nebyl dlouho. Někdy se našel někdo kdo ho vzal k sobě domů ale většinou rostl na ulici. Jak rostl začínal krást. Sem tam si hledal práci ale z ní ho pokaždé vyhodili. Při druhém výbuchu temné hmoty to tentokrát odskákal on. V tu dobu to ani nevěděl, protože zrovna vybíhal z hodinářství a v ruce držel zlaté hodinky, když ho smetla tlaková vlna a on skončil v bezvědomí. Po pár minutách se probudil. Netušil co se stalo. Až v jeho polorozpadlé domě na konci města pochopil, co ta tlaková vlna znamenala. Někteří byli zranění, někteří zase mrtvý a jiní říkali, že se cítí skvěle. Jenže on ne. Slyšel hlasy ve své hlavě, někdy najednou vybouchnul a nenáviděl všechny a někdy zase byl ke všem přátelský. Uběhl měsíc od doby, kdy město probralo od toho výbuchu. Lidé získávali schopnosti jako ti předtím a to i Nicholas. Přišel na to náhodou, když si hrál se zlatými hodinkami. Když točil dozadu, lidé kolem něj se vraceli o několik kroků dozadu, když zase točil po směru hodinových ručiček, mohl si všimnout, jak stárnou. Začal se tuhle schopnost učit a postupem času si k ní i našel cestu. Dokázal to používat při svých krádežích, kdy vrátil čas jen o pár minut dozadu, aby mohl rychle zmizet nebo ho posunul o několik minut dopředu, aby zjistil, jaká cesta bude nejlepší. Tak rostl. S hodinkami a sám. Rozdvojenou osobností se postavil tak trošku na své nohy. Našel si aspoň práci a začal dělat v novinách, až se dopracoval k tomu, že jeho jméno něco znamenalo. Avšak nikdy se nevzdal dráhy zločinu. Spíš naopak. Začal svých schopností využívat. Přezdívku, kterou mi lidé vymysleli rád používal a sám ji využíval ve svých novinových článcích.